Rubrika: Bydlení

Většina lidí má dojem, že radikální proměna bytu hodně stojí, ale nemusí tomu tak být vždy. I za málo peněz můžete mít hodně muziky. Existuje totiž celá řada vylepšení, která buďto nestojí vůbec nic, nebo jenom málo.

Jako první se můžete dát do oprav různých neduhů jako jsou například škrábance na nábytku. Jste-li alespoň trochu manuálně zruční, neměl by to být pro vás žádný velký problém. Poškozené místo stačí pouze lehce přebrousit a pak opatřit lakem. V případě, že byste si přáli o něco radikálnější změnu, můžete poškozený nábytek přetřít na barvu, která se vám líbí více než ta stávající. A když už vám trocha barvy zbude, můžete jí použít i na dveře. Ty obvykle bývají otlučené ze všeho nejvíce, zvláště, pokud máte děti. Nová barva na dveřích dokáže osvěžit nejen je, ale rovněž i pokoj, do kterého vedou.

Levnou a zároveň efektivní metodou, jak změnit vzezření svého obydlí, je výměna záclon. To samé můžete provést i s roletami nebo závěsy. Nové záclony navíc lze snadno dozdobit, například různobarevnými stužkami. Jste-li obdivovateli moderny, nedávejte do oken nic. To je dnes in a je to zdarma.

Výměnu můžete provést i v případě, že nejste spokojeni se vzhledem své podlahy. Není potřeba rovnou vytrhávat parkety nebo dokonce obložení, ale bohatě postačí změnit koberec. Nemáte-li zrovna na nový, nevadí. Dnes frčí holé podlahy. A kdyby se vám přeci jen po koberci stýskalo, nějaký si později vždy můžete koupit.

Vyměnit můžete i váš nábytek. Tento úkol ale bude patřit mezi ty složitější. Nejenže je nábytek obvykle poměrně těžký, ale rovněž nepatří mezi nejlevnější zařízení bytu. Ovšem i tento problém má řešení. Stačí si projít antikvariáty, případně se poohlédnout po bazarech. Takřka vždy se vám podaří najít pár zajímavých kousků, kterými můžete své obydlí zařídit. A to obvykle za velice přívětivé ceny.

S příchodem podzimu začíná sezona octomilek. K naší smůle mají velmi dobrý čich a svou potravu cítí na velkou vzdálenost. Octomilka není sice tak otravná jako komár nebo moucha, ale v kuchyni nám moc parády neudělá.  Má několik přívlastků, říká se jí octomilka vinná, octová, banánová nebo ovocná a jsou to přesně ty potraviny, na kterých si pochutnává. Stačí někde nechat skleničku od vína, piva nebo přezrálé ovoce a jsou tu. Dostanou se k nám většinou oknem. Nejsou to žádní samotáři, pokud se objeví, je jich už hejno. O to větší problém je se jich zbavit.

Nejlepším způsobem je udržovat vše v takovém pořádku, aby octomilka k nám vůbec nepřišla. Nenechávat přezrálé ovoce na stole, vyplachovat sklenice od vína nebo piva dřív, než je dáme do myčky, kontrolovat a pravidelně vynášet a mýt odpadkový koš, šťávy a džusy raději skladovat v lednici a nepřelévat pokojové květiny, protože ve vlhké hlíně se vajíčka dobře uchytí. Do každého květináče můžeme zapíchnout stroužek česneku. V neposlední řadě také vyčistíme odpad kuchyňského dřezu. Octomilky jsou totiž schopny blízko zásob naklást až čtyři sta vajíček, ze kterých se za tři dny vylíhnou další mušky.
Pokud jsme se těmito radami neřídili a mušky už máme doma, existuje několik způsobů, jak se jich zbavit. Nejjednodušší je pověsit klasickou mucholapku nebo jí podobné lapače, které je na sebe přilákají a následně zahubí. Vydrží až tři měsíce. Další možností je rozložit po bytě misky s kořením, například hřebíček prý octomilky, stejně jako komáři, nesnáší. Nebo si raději vybereme pomocníka z rodu masožravých rostlin?

Osvědčeným způsobem je odřezat plastovou láhev, do které nalijeme trochu šťávy a přikryjeme sáčkem, do kterého uděláme dírky. Dovnitř se dostanou, ale ven ne. Pak obsah i s muškami vylijeme do odpadu. Můžeme zkusit také likvidaci pomocí vysavače. Vyzkoušíme raději několik způsobů najednou, účinek bude jistější.

Venkovský neboli country styl, jak bývá někdy též nazýván, je představitelem spojitosti přírody, moderního stylu a tradice. Není zajisté pozoruhodností, že tento styl získává na své oblíbenosti po celém světě, a to včetně jeho rostoucí obliby v našich končinách.

Však disponuje mnoha přednostmi a pozitivy, ať už oblíbená jednoduchost, hřejivý základní element v podobě dřeva. Pochlubit se může svou nadčasovostí ale i efektivitou. Emfáze je zaměřena na relax, uvolnění a komfort, který je však dostupným prvkem v tomto stylu. Vše podpořeno jasností v případě barev.

Jak si zařídit bydlení ve venkovském stylu?

1.       Hra barev – hlavní barvou je bílá a přírodní odstíny, jako například béžová, šedá, hnědá, výše uvedené barvy nejen navozují pocit svěžesti, ale mají uklidňující a přínosný vliv na stav nálady, ale též dobře odráží světlo, alternativou je adekvátní rovněž v rámci vyšší intenzity umocnění barvy – oživení jednou výraznější barvou.

2.       Mix minulosti a současnosti – ano! Zde je to reálné, ba naopak, je vítané a působí velmi dobře kombinace nových věcí se starýma. Dodají neodolatelný punc.

3.       Přírodní stavební elementy – pro venkovský styl jsou typické cihlové či kamenné domy, ale to neznamená, že ani bydlení v panelovém domě si nelze zařídit v tomto stylu. Lze! Jen je třeba vědět a myslet na charakteristické prvky v podobě neomítnuté zdi z kamene, dřevěná podlaha či hrubá dlažba, importantní jsou dřevěná futra i dveře, zde platí, čím více budou vypadat v designovém provedení starší, tím lepší.

4.       Patina – součástí stylu je vystavení starých věcí, které mají svou historii a příběh, velmi dobře vynikne vdechnutí nábytku patiny – tj. jakoby nedokonalý nátěr nábytku, či naopak natřít a poté barvu osmirkovat. K zakoupení jsou rovněž barvy určené pro vytvoření patiny.

5.       Dekorace – jsou ve venkovském stylu velmi populární a především podstatné! Bez nich by styl nebyl ryzím stylem, ideální jsou rovněž doplňky ze starožitnictví – staré knihy, vázy, hrnky apod., ale i současné kousky. Vše by mělo ladit – tj. světlé či přírodní barvy, dřevěná dekorace, ale rovněž květinový motiv, který ke country stylu náleží, adekvátní jsou rovněž polštáře, přehozy, záclony – vše dokonale sladěno.

Pamatujte, méně znamená více, a to platí i v rámci kombinace prvků v tomto stylu.

Stavba rodinného domu je investice v řádu milionů, a proto je na místě ji svěřit specializované firmě, jenž se o vše postará a postaví dům dle Vašich přání.

Stavba rodinného domu

Fáze plánování

Rodiny přemýšlí o svém vlastním bydlení, kde budou spokojeně trávit celý zbytek života společně. Zároveň je to taková životní jistota, protože naše bydlení nám nikdo jen tak nesebere a nemusíme platit někomu cizímu nájem. Lidé se mnohdy rozhodnou pro rodinný dům, protože ten má své výhody oproti tomu panelovému ve městě. K takovému plánu potřebujeme několik milionů, což nedáme z vlastní kapsy ze dne na den.

Naštěstí si můžeme vzít hypotéku, která nám zajistí půjčení peněz, což je sice závazek na několik let, ale na druhou stranu můžeme v krátkém intervalu bydlet ve vlastním. Takže je na Vás, abyste zvážili svou aktuální situaci a rozhodli se. Klidně si vše nechte projít hlavou delší dobu, protože bydlení je dlouhodobá záležitost, takže se nevyplácí uspěchané rozhodnutí. Co se týče financí, tak si můžete sednout k internetu a podívat se na nabídky hypoték bank, které porovnáte a spočítáte si kolik ve finále zaplatíte.

Projekt stavby

Velká výhoda stavby nového domu je ta, že bude ve skvělém technickém stavu, a hlavně si jej můžeme naprosto přizpůsobit k obrazu svému. Bude se totiž stavět od základů úplně nový, takže vše může být podle našich přání a požadavků. Samozřejmě navrhnout takovou nemovitost není jen tak, protože kromě toho, že musí být praktická musí splňovat všemožné normy a nosnosti, aby ji nerozhodily ani špatné přírodní podmínky a stále tu nespočet let.

O tuto prvotní část se starají projekty rodinných domů Vysočina. Ti se zde starají o kompletní zpracování projektu pro stavbu Vašeho vysněného domu. Řeší tu i napojení na sítě, posudky a různé průzkumy, což je podstatné pro celkovou stavbu. S touto společností je radost jednat, takže se na všem jistě hravě domluvíte, přičemž komunikace a dobré vypracování zakázky je základ pro spokojeného zákazníka. Takto se snadno přiblížíte k postaveném rodinnému domu.

Když si člověk představí kámen, představí si hodnotu, která trvá, a to celé věky, skoro beze změny. Ovšem napadlo vás někdy pomyslet na to, jak byste tuto typickou vlastnost kamene mohli využít ve vlastní prospěch? A přitom je to snadné.

Kámen je čím dál víc, tím oblíbenějším materiálem v interiéru, je nadčasový a skvěle se hodí do každého typu interiéru, ať už fandíte modernímu stylu anebo spíše rustikálnímu venkovskému provedení. Dokonale zapadne i do těch místností, které jsou již plně vybavené. Navíc skvěle vypadá – můžete volit hned z několika velmi atraktivních odstínů včetně velice oblíbené šedé barvy. A jak již bylo řečeno, tak kámen toho mnoho vydrží.

Nicméně ani kámen nevydrží všechno. Když jej použijete k obložení své koupelny, pravděpodobně vám bude sloužit dlouho bez nejmenších obtíží. Když ho ovšem využijete v kuchyni, můžete narazit na jeho hranice.
Kámen lze použít na různé obklady, podlahy, schody, k výrobě barových stolků i jiného vybavení. A také ho můžete využít ke zhotovení kuchyňské pracovní desky. To je nejvíce zatěžované místo v celé kuchyni, věřte tomu. A právě proto si zaslouží kvalitní materiál.

Ve srovnání s běžným laminem anebo i masivním dřevem vám kámen na takovém místě poslouží dokonale. Nicméně měli byste počítat s tím, že přírodní kámen má pórovitou strukturu. V praxi to znamená, že přejímá cizí barvy a pachy, což není moc příjemné. A také špatně snáší prudké změny teploty.
Proto si raději zvolte umělý kámen jako pracovní desku na kuchyňskou linku technistone.com. Díky dokonalému zpracování moderními technologiemi netrpí neduhy kamene přírodního, takže na něm můžete bez omezení krájet, sekat, polévat ho octem anebo na něj pokládat rozpálené pánve. Ovšem stejně tak jako kámen přírodní, tak i ten umělý skvěle vypadá. A jistě by se našlo ještě několik dalších předností, které vás nenechají na pochybách, že jde o ideální materiál do vaší kuchyně.

Pokud budeme zateplovat šikmou střechu a následně pobíjet stěnu palubkami, nebo instalovat sádrokartonovou konstrukci, je nutné nejprve pokládat izolační vrstvu z minerální vaty. Každý alespoň trochu zručný muž by něco takového měl zvládnout. A ruku na srdce, když tvoříme něco podle svých vlastních představ, nikdy se neošidíme a dobře víme, že práci provedeme tak nejlépe, jak dovedeme. A navíc, co je v životě nejcennější, kromě zdraví a láskyplného partnera po našem boku? No přece vlastní zkušenosti.

Jak postupovat při pokládce minerální vaty

Tepelná izolace střechy má smysl vždy. I tehdy, jestliže nemáte v plánu využívat podkroví k bydlení. Smysl to má ze dvou důvodů, za prvé jde o úsporu energií při vytápění a za druhé o tepelný komfort – v zimě teplo, v létě izolace před teplým vzduchem a prohřátou střešní krytinou zvenčí.

Co k tomu budeme potřebovat

· Minerální vatu dle vlastního výběru, doporučujeme např. špičkové materiály zn. Rockwool nebo Isover

· Těsnící pásku, lepicí pásku a lepidlo pro lepení záhybů

· Parotěsnou fólii

· Aku šroubovák, vruty a pomocné latě na zesílení krokvové vrstvy

· Ruční elektrický sponkovač a náplň (svorky)

· Pracovní rukavice, nákolenky, ochranné brýle, pokrývku hlavy, pevnou obuv

· Delší zubatý nůž na řezání plsti

· Měřicí pásmo a stavební skládací žebřík

Step by step

Nejprve musíme minerální vatu rozbalit, položit ji na vodorovnou podložku, aby se vyrovnaly její deformace způsobené balením. Mezitím, co izolace bude napínat svůj tvar, změříme šířku krokevních polí. Nezapomeňte se vhodně obléci, uvnitř vaty se nachází mikročástečky ostré kamenné drti, které na holé kůži a ve vlasech nejsou rozhodně žádoucí.

Pokračujeme řezáním jednotlivých plátů izolace. Řez vedeme vždy s přesahem 1 – 2 cm, aby vata mezi krokvemi držela. K řezání je vhodné využít pomocné prkno, na které si stoupneme, vahou těla se vata stlačí a lépe se odřezává. Vhodné je řez provádět podle značek např. lihovým fixem.

Uříznutá deska se mírně stlačí a vmáčkne mezi krokve. Mějme na paměti, že mezi deskami nesmí zůstat vzduchová mezera, desky musí na sebe přesně navazovat po celé délce povrchu.

Babičky jsou dar. Skutečně. Jen si sami vzpomeňte na tu svou a častěji přemýšlejte, jak  uměla skromně žít a být spokojená s málem. Zažít osudové strasti a přesto se radovat. Zůstat sama, a přesto obklopena celou rodinou. Babičky jsou kouzelné. Tedy alespoň ta má.


Jak je například možné, že si svého malého důchodu mohla každý rok našetřit na všechny ty narozeniny a svátky, Vánoce a Velikonoce pro všechny své vnuky a vnučky? Každé léto nás i celý měsíc hlídávala, takže také živila. Sešlo se nás třeba i osm deset vnoučat najednou a zkuste si nasytit kopu dětí (poté už i puberťáků) věčně někde pobíhajících a poté nesmírně hladových. A babička to uměla. Jak? Jednoduše. Totiž skutečně „jednoduše“: na snídani mléko, sýr, chleba, na oběd nudle s mákem, brambory se špekem a smaženou cibulkou nebo třeba koprovka s vajíčkem, na večeři lívance, krupicová kaše nebo párek na ohni. A jak nám chutnalo!


Že nám musely chybět vitamíny? Ani náhodou. Během našich potulek okolím jsme se nacpávali jahodami, malinami, ostružinami nebo kradenými švestkami. Přímo u babičky na zahrádce jsme ochutnávali hrášek a na záhonech tahali ředkvičky a kedlubny, v sadu pak trhali třešně, višně, letní jablka i hrušky. Nic nám nechybělo. Zajímavé rovněž je, že ačkoli měla babička na starosti takovou bandu dětí, lehce obstarávala i menší hospodářství (slepice, králíky, ovce – a s tím související pole, louka). Jasně, že jsme sem tam s něčím pomohli, ale i tak stíhala neskutečné věci. Pravidelně bylo napečeno, vždy uklizeno a nikdy nechyběla babiččina poobědová siesta s četbou novin a večerní sledování zpráv.


U babiččina odpoledního kafíčka jsme se všichni sešli a vyprávěli jí naše zážitky z denních i nočních dobrodružných výprav, kterým se s chutí smála a naoko převracela oči. Měli jsme také leccos dovoleno: chytat ryby v potoce, hrát na schovávanou v kukuřici, skákat do sena ve stodole, stavět doupata na stromech, potulovat se vesnicí. A co teprve ty večery u ohně, kdy zase vyprávěla a vzpomínala babička! Nejkrásnější prázdniny, jaké by měly zažít všechny děti. Proto:

Učme se od nich, dokud tady jsou.

Naslouchejme, dokud vyprávějí.

A nikdy nezapomeňme.